Česko-norský výzkumný program
Projekt Polymerní stavebnice pro biomedicinální aplikace je zaměřen na vývoj látek pro biolékařské použití v nové dosud neužívané formě nanočásticové stavebnice sestávající z nové generace samouspořádaných polymerních systémů. Vyvinuté systémy budou testovány pro biomedicinální aplikace při léčbě rakoviny, tuberkulózy a zánětlivých onemocnění.
Projekt je založen na vysoké odbornosti a komplementaritě pěti výzkumných týmů s dlouhodobou a rozsáhlou zkušeností v tomto oboru, dvou z České republiky a dvou z Norska Polymerní stavebnice sestává z biodegradovatelných polymerních nanočástic (syntetizovaných a připravených v Department of Chemistry, University of Oslo). Po jejich charakterizaci (v DC Oslo) bude povrch částic pokryt polymerem (syntetizovaným a aplikovaným v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Praha), který nese (a) skupiny cílící na specifické receptory na teranostickém receptoru, (b) aktivní teranostické skupiny a (c) skupiny umožňující komplexaci polymeru s povrchem částice. Pro aplikace v oboru rakoviny, tuberkulózy a zánětlivých onemocnění bude velikost částic v rozmezí 50 - 200 nanometrů, kde lze využít cílení EPR efektem. Protinádorová aktivita nových systémů bude testována na Department of Tumor Biology, University of Oslo Hospital, jejich cytotoxicita a biokompatibilita bude testována in vitro na buněčných kulturách (na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze) a jejich protizánětlivá a antibakteriální aktivita bude testována v Department of Molecular Biology, University of Oslo na různých zvířecích modelech.
Cílem projektu je vytvořit modulární systém založený na polymerních materiálech pro léčbu rakoviny, tuberkulózy a zánětlivých onemocnění. Modulováním povrchových vlastností připravených nanočásticových systémů bude možno docílit rozeznání nanočástic makrofágy, což umožní stanovit způsob uvažované léčby. Výsledkem bude vytvoření nanostruktur s unikátními možnostmi nastavování parametrů: nastavení velikosti nanočástic, citlivosti na teplotu a změny pH, přítomnost cílících skupin na povrchu a schopnost uvolnit aktivní složky řízeným způsobem. Díky variabilitě systému bude navíc možno nanočástce použít nejen pro cílený transport a uvolňování léčiv, ale i pro současné diagnostické zobrazování umožňující zpětně adjustovat terapeutický proces pro daného pacienta. Projekt zároveň umožní ustavení dlouhodobé spolupráce mezi čtyřmi účastnícími se institucemi z České republiky a Norska, která bude pokračovat i po ukončení projektu rozvíjením výsledků získaných během řešení.
